SVĚT LITERATURY 2020 (XXX) 62

Posel, překladatel, interpret? Emil Saudek a Otokar Březina: mezi překladem a exegezí

A HERALD, A TRANSLATOR, AN INTERPRETER? EMIL SAUDEK AND OTOKAR BŘEZINA: BETWEEN TRANSLATION AND EXEGESIS

Josef Vojvodík

 

 FULL TEXT   

 ABSTRACT (en)

The paper examines the relationship between the poetic works of Otokar Březina and its translations and interpretations by Emil Saudek. The aim is to put Saudek’s interpretations of Březina into the context of mysticism, neomytologism and neovitalism of the early 20th century modernism, the philosophical background of which Saudek knew very well. It can be said that in Saudek’s translations, criticism, and readings of Březina an ideal symbiosis of a translator and/as interpreter.

 KEYWORDS (en)

Otokar Březina — Emil Saudek — poetry — hermeneutics — worldview — symbolism — neomysticism — vitalism

 KLÍČOVÁ SLOVA (cs)

Otokar Březina — Emil Saudek — poezie — hermeneutika — světonázor — symbolismus — neomysticismus — vitalismus

 DOI

https://doi.org/10.14712/23366729.2020.2.1

 REFERENCES

Albert, Karl. Lebensphilosophie: Von den Anfängen bei Nietzsche bis zu ihrer Kritik bei Lukács. Freiburg — München : Verlag Karl Alber [1995] 2017.

Aurnhammer, Achim — Braungart, Wolfgang — Breuer, Stefan — Oelmann, Ute (eds). Stefan George und Sein Kreis: Ein Handbuch I–III. Berlin — Boston : De Gruyter 2012.

Bayertz, Kurt — Gerhard, Myriam — Jaeschke, Walter (eds.). Der IgnorabimusStreit. Band. 3. Weltanschauung, Philosophie und Naturwissenschaft im 19. Jahrhundert. Hamburg : Meiner Verlag 2007.

Bayertz, Kurt. „,Das Rätsel gibt es nicht.‘ Von Emil Du Bois-Reymond über Wittgenstein zum Wiener Kreis“. In Bayertz, Kurt — Gerhard, Myriam — Jaeschke, Walter (eds.), 2007, s. 183–203.

Bergson, Henri. Dva zdroje morálky a náboženství. Přel. Josef Hrdlička. Praha : Vyšehrad 2007.

Blumenberg, Hans. Quellen, Ströme, Eisberge. Eds. Ulrich von Bülow, Dorit Krusche. Frankfurt am Main : Suhrkamp 2012.

Bremond, Henri. Čistá poesie. Přel. L. Kratochvil. Praha : Orbis, 1935.

Brod, Max. Život plný bojů. Přel. B. Fučík. Praha : Mladá fronta, 1966.

Březina, Otokar. Eseje. Ed. Petr Holman. Olomouc : Votobia, 1996.

Březina, Otokar. Korespondence I: 1884–1908. Ed. Petr Holman. Brno : Host 2004.

Černý, Václav. „Stavitel chrámů“. In týž. Tvorba a osobnost II. Ed. Jan Šulc. Praha : Odeon 1993, s. 484–490.

Dilthey, Wilhelm. „Die Typen der Weltanschauung und ihre Ausbildung in den metaphysischen Systemen“. In týž. Gesammelte Schriften. Band 8. Weltanschauungslehre. Abhandlungen zur Philosophie der Philosophie. Göttingen : Vandenhoeck & Ruprecht 1962, s. 75–118.

Du Bois-Reymond, Emil. Über die Grenzen des Naturerkennens. Leipzig : Verlag Von Veitt & Co. 1872. Přetištěno in týž. Vorträge über Philosophie und Gesellschaft. Hamburg : Meiner Verlag, 1974.

Ehrenstein, Albert. Gedichte und Prosa. Neuwied am Rhein — Berlin : Luchterhand, 1961. Fiedler, Conrad. „Der Ursprung der künstlerischen Tätigkeit“ [1887]. In týž. Schriften über Kunst. Köln : DuMont, 1996, s. 131–240.

Gabriel, Gottfried. Erkenntnis. Berlin — Boston : De Gruyter 2015.

Gehring. Petra. „Viriler Faktor: Die Sexualwissenschaft des Christian von Ehrenfels“. Zeitschrift für Ideengeschichte, III, 2009, č. 2, s. 40–51.

George, Stefan. Der Teppich des Lebens und die Lieder von Traum und Tod: Mit einem Vorspiel, Gesamt-Ausgabe der Werke, Endgültige Fassung, Band 5. Berlin : Georg Bondi, 1932.

Gerhard, Myriam. „Du Bois-Reymonds Ignorabimus als naturphilosophisches Schibboleth“. In Bayertz, Kurt — Gerhard, Myriam — Jaeschke, Walter (eds.) 2007, s. 241–252.

Gruber, Bettina. „Einleitung“. In táž (ed.). Erfahrung und Systém: Mystik und Esoterik in der Literatur der Moderne. Opladen : Westdeutscher Verlag 1997, s. 9–26.

Gruber, Bettina. „Mystik, Esoterik, Okkultismus. Überlegungen zu einer Begriffsdiskussion“. In Bassler, Moritz — Châtellier, Hildegard (eds.). Mystique, mysticisme et modernité en Allemagne autour de 1900: Mystik, Mystizismus und Moderne in Deutschland um 1900. Strasbourg : Presses universitaires de Strasbourg, 1998, s. 27–39.

Haas, Alois Maria. Mystik im Kontext. München : Wilhelm Fink Verlag, 2004.

Hegel, Georg Wilhelm Friedrich. Vorlesungen über die Philosophie der Geschichte [1832–1845]. Eds. Eva Moldenhauer — Karl Markus Michel. Frankfurt am Main : Suhrkamp Verlag, 1986.

Kant, Immanuel. Kritika čistého rozumu. Přel. Jaromír Loužil, Jiří Chotaš, Ivan Chvatík. Praha : Oikíúmené, 2001.

Klee, Paul. „Schöpferische Konfession“. In Edschmid, Kasimir (ed.). Tribüne der Kunst und der Zeit: Eine Schriftensammlung, Band 13. Berlin : Erich Reiß Verlag, 1920, s. 28–40.

Kussmaul, Paul. Kreatives Übersetzen. Stauffenburg Verlag : Tübingen, 2000.

Largier, Niklaus. Die Kunst des Begehrens: Dekadenz, Sinnlichkeit und Askese. München : Verlag C. H. Beck, 2007.

Largier, Niklaus. Spekulative Sinnlichkeit: Spekulation und Kontemplation im Mittelalter. Zürich : Chronos Verlag, 2018.

Loers, Veit (ed.). Okkultismus und Avantgarde: Von Munch bis Mondrian 1900–1915. Frankfurt am Main : Schirn Kunsthalle, Edition Tertium, 1998.

Lublinski, Samuel. Der Ausgang der Moderne. Ein Buch der Opposition [1909]. Ed. Gotthart Wunberg. Tübingen : Verlag Max Niemeyer, 1976.

Nakonečný, Milan. „Sto let českého hermetismu“, Analogon, 10, 1993, s. 5–15.

Nezdařil, Ladislav. Česká poezie v německých překladech. Praha : Academia, 1985.

Otto, Rudolf. Posvátno: Iracionalita v ideji božství a její poměr k racionalitě. Přel. Jan J. Škoda. Praha : Vyšehrad, 1998.

Plessner, Helmuth. Die Stufen des Organischen und der Mensch. Berlin — New York : Walter de Gruyter [1928], 1975.

Porębski, Czesław. „Christian von Ehrenfels als sozialer und politischer Denker und Visionär“. In Höfer, Ulf — Valent, Jutta (eds.). Christian von Ehrenfels: Philosophie — Gestalttheorie — Kunst: Österreichische Ideengeschichte im Fin de Siècle. Berlin — New York : De Gruyter 2017, s. 117–126.

Rádl, Emanuel. Dějiny vývojových theorií v biologii XIX. století. Praha : Jan Laichter, 1909.

Reichenberger, Andrea. „Emil Du BoisReymonds Ignorabimus-Rede: Ein diplomatischer Schachzug im Streit um Forschungsfreiheit, Verantwortung und Legitimation der Wissenschaft. In Bayertz, Kurt — Gerhard, Myriam — Jaeschke, Walter (eds.) 2007, s. 63–87.

Rilke, Rainer Maria. Sämtliche Werke. Band 1. Gedichte, Erster Teil. Wiesbaden und Frankfurt am Main : Insel Verlag, 1962.

Rilke, Rainer Maria. Sonety Orfeovi. Přel. Václav Renč. In týž. … a na ochozech smrt jsi viděl stát. Ed. Hanuš Karlach. Praha : Československý spisovatel 1990, s. 217–279.

Saudek, Emil. „Biblický Bůh v díle Otakara Březiny“. Kalendář česko-židovský, 51, Ročenka 1931–1932. Akademický spolek Kapper, Praha 1931, s. 33–36.

Saudek, Emil. „Červánky nového náboženství“. Vídeňský deník 10, 16. 4. 1916, č. 88, s. 2–3

Saudek, Emil. „Neomystická hlediska“. Služba 1, 1919/1920, č. 10, 19. 9. 1920, s. 299–304.

Saudek, Emil. „O světovém názoru Otokara Březiny“. Vídeňský deník 2, 24. 3. 1908, č. 80, s. 1–2, 25. 3., č. 81, s. 1–2, 27. 3., č. 83, s. 1–2.

Saudek, Emil. „K padesátinám Otokara Březiny“. Lípa 2, 1918/1919, č. 1, 10. 10. 1918, s. 26–33.

Saudek, Emil. O poesii Otokara Březiny. Vídeň : Akademický spolek ve Vídni, 1912.

Šalda, František Xaver. „Henri Bremond“. In Bremond, Henri. Čistá poesie. Praha : Orbis 1935, s. 9–19.

Uexküll, Jakob von. „Die Umrisse einer kommenden Weltanschauung“. Die neue Rundschau 18, 1907, s. 641–661.

Zweig, Stefan. „Otokar Březina“. Österreichische Rundschau 19, Heft 6, 1909, s. 444–450.